Úřad průmyslového vlastnictví

Nejčastější dotazy (FAQ)


  1. Co je to duševní vlastnictví?
    Pojem duševní vlastnictví zahrnuje práva k předmětům nehmotné povahy (nehmotným statkům), které člověk vytvořil svojí tvůrčí duševní činností. V průmyslové oblasti jsou jimi například vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky, zeměpisná označení, označení původu (práva k průmyslovému vlastnictví). Další součástí pojmu duševní vlastnictví jsou práva vztahující se k autorským dílům, například literárním, grafickým, architektonickým, výtvarným a hudebním. Za dílo se rovněž považuje počítačový program, případně databáze, pokud jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Do této oblasti patří i práva související s právem autorským, jako jsou práva výkonných umělců, nakladatelů, výrobců záznamů a podobně (práva autorská a související).

    Autorskoprávní ochrana vzniká automaticky vytvořením díla v objektivně vnímatelné podobě, tedy zcela neformálně, zatímco o poskytnutí práva k předmětům průmyslového vlastnictví se musí žádat podáním přihlášky u pověřeného orgánu, v ČR u Úřadu průmyslového vlastnictví, a zaplatit stanovené poplatky. Určitou výjimku z tohoto pravidla tvoří tzv. neregistrované průmyslové vzory, jejich ochrana je zajištěna předpisy EU.

  2. Jaké existují možnosti ochrany předmětů technického charakteru?
    Technické řešení lze chránit formou patentu na vynález, případně zapsaného užitného vzoru (za předpokladu, že splňuje podmínky dané právními předpisy) na základě formálního úkonu - podání přihlášky vynálezu, resp. užitného vzoru u Úřadu průmyslového vlastnictví a zaplacení správního poplatku. Princip této ochrany spočívá v tom, že stát prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví poskytne přihlašovateli výlučné právo k předmětu ochrany s tím, že chráněné řešení bude zveřejněno.

    Pokud vlastník řešení (původce, firma) nechce, aby pro něho významné řešení nebo poznatky (know-how) byly zveřejněny, nezbývá, než aby je utajil (obchodní tajemství dle ust. § 504 občanského zákoníku). K utajení poznatků a znalostí je důležité zvolit vhodná opatření, např. omezit přístup k řešení jen důvěryhodným osobám, které podepsaly dohodu o utajování. Při této formě ochrany existuje vždy určité riziko vyzrazení. V takovém případě utajené poznatky přestávají být obchodním tajemstvím a stávají se obecně známými a v zásadě tak volnými k využití.

    Pokud vlastník řešení nemá zájem na zajištění vlastní průmyslově-právní ochrany a nechce, aby ochrana shodného řešení a výlučné právo k němu nebyly poskytnuty třetí osobě (konkurenci), musí řešení kvalifikovaně zveřejnit (časopis, veřejná přednáška…). Vzhledem k tomuto zveřejnění se řešení stane stavem techniky a nebude tedy splňovat podmínky pro poskytnutí průmyslově-právní ochrany.

    Pokud si vlastník nezajistí některou z uvedených forem ochrany, musí počítat s tím, že shodné řešení může využívat kdokoliv (pokud nepůjde o nekalosoutěžní jednání), aniž je možné mu v tom účinně bránit.

  3. Kdo může pomoci s přihlašováním vynálezu, užitného vzoru, průmyslového vzoru nebo ochranné známky?
    Příprava a zpracování přihlášek k předmětům průmyslové ochrany předpokládá specifické znalosti a zkušenosti. Především v případě přihlášek vynálezů se doporučuje, aby byly zpracovány odborníkem, neboť nesprávně zpracované přihlášky vynálezu a zejména jejich patentové nároky mohou mít pro přihlašovatele negativní následky, zejména pokud jde o získaný rozsah ochrany.

    Pomoc, případně odborné zastoupení, mohou nalézt přihlašovatelé u patentových zástupců a u advokátních kanceláří. Více informací o zastupování je možné nalézt na webových stránkách Komory patentových zástupců (www.patzastupci.cz) a České advokátní komory (www.cak.cz).

    Základní informace spojené s problematikou ochrany technických řešení či s řízením o přihláškách vynálezů a užitných vzorů, stejně jako informace spojené se známkoprávní problematikou, s řízením o přihláškách ochranných známek či zatřiďováním výrobků a služeb pro účely známkoprávního řízení Vám mohou poskytnout pracovníci informačního střediska Úřadu průmyslového vlastnictví.

  4. Co je to vymáhání práv z průmyslového vlastnictví
    V případě neoprávněného zásahu do práv z průmyslového vlastnictví - patentu, zapsaného užitného nebo průmyslového vzoru je možné se domáhat u soudu zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Pokud byla v důsledku porušování práv způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu.

    Vymáhat práva z průmyslového vlastnictví je oprávněn vlastník nebo majitel práva, případně další oprávněná osoba podle zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.

  5. Může Úřad průmyslového vlastnictví pomoci při prosazování práv? Případně jak?
    Pokud se jedná o spor nebo nejasnosti o využívání patentu či zapsaného užitného vzoru, opravňují právní předpisy Úřad průmyslového vlastnictví k tomu, aby rozhodl, zda určité technické řešení (např. konkurenční výrobek) spadá do rozsahu patentu nebo zapsaného užitného vzoru. Rozhodnutí Úřad vydá na základě žádosti o určení, podané buď majitelem patentu (užitného vzoru) nebo osoby, která osvědčí právní zájem. Rozhodnutí o určení je možné v případě sporu předložit soudu jako důkaz, soud však tímto rozhodnutím není vázán.

    Určitou možnost v rámci prosazování práv pak pro třetí osoby představuje návrh na zrušení patentu v případě, že se dodatečně zjistí, že chráněný vynález nesplňuje podmínky patentovatelnosti. Částečné nebo úplné zrušení patentu lze dosáhnout na základě žádosti, kterou může u Úřadu průmyslového vlastnictví podat kdokoliv. Podobně je takto možné postupovat i u výmazu užitného a průmyslového vzoru. Více informací lze nalézt v zákoně č. 527/1990 Sb., 478/1992 Sb. a 207/2000 Sb.

    V případě ochranných známek je možné ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlašovaného označení v zákonem uvedených případech podat námitky proti zápisu označení do rejstříku ochranných známek. Po zápisu ochranné známky do rejstříku je možné u Úřadu podat návrh na zrušení ochranné známky či návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou. Více informací obsahuje zákon č. 441/2003 Sb.

    K zajištění ochrany Vašich práv z průmyslového vlastnictví se doporučuje sledovat pravidelně Věstník Úřadu, kde jsou pravidelně zveřejňovány informace o přihláškách i poskytnutých právech - tj. o patentech, zapsaných užitných a průmyslových vzorech i ochranných známkách, platných na našem území.

  6. Kam se lze ještě obrátit v případě porušení práv z duševního vlastnictví?
    V případě, že zjistíte porušování práv z duševního vlastnictví, je možné se obrátit na některé veřejnoprávní instituce. Problematikou porušování práv z duševního vlastnictví se zabývá i Česká obchodní inspekce, která mj. kontroluje, zda nedochází ke klamání spotřebitele porušováním práv duševního vlastnictví. Kontrolní činnosti v této oblasti provádí i Státní zemědělské a potravinářská inspekce, živnostenské úřady a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Celní správa České republiky se mj. zapojuje do boje proti padělání a pirátství. Celní orgány jsou oprávněny zasáhnout vůči zboží, které je podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví a umožnit majitelům dotčených práv jejich ochranu. Povinnost plnit úkoly při ochraně práv k duševnímu vlastnictví má také Policie ČR.

    Práva z duševního vlastnictví lze vymoci i soukromoprávní cestou prostřednictvím soudů, případně i rozhodců.

    Než vlastník práva zvolí soudní cestu, měl by využít všechny možnosti mimosoudní obrany proti porušování práv. Nejprve nejlépe formou doporučeného dopisu oslovit domnělého porušovatele a zahájit s ním jednání. Součástí jednání může být také nabídka licence. Pokud jednání nevede k dohodě, ale strany mají zájem vyhnout se soudnímu sporu, mohou si zvolit kvalifikovaného prostředníka. Strany také mohou spor předložit rozhodci, nebo rozhodčímu soudu (Rozhodčí soud při Hospodářské a agrární komoře ČR).

    Pokud uvedených možností nevyužijí nebo nedojdou k oboustranné dohodě, nezbývá než využít možností, které poskytují právní předpisy (např. zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví). V takovém případě je vhodné využít služeb advokáta či patentového zástupce. Podle tohoto zákona je možné se žalobou domáhat toho, aby se porušovatel napříště zdržel porušování práv, odstranil protiprávní stav s tím, že zajistí stažení, odstranění nebo zničení výrobků, materiálů, nástrojů a zařízení, které sami porušují nebo jsou určeny nebo používány k porušování či ohrožování práv z průmyslového vlastnictví. V případě vzniklé škody může oprávněná osoba požadovat její náhradu nebo náhradu za bezdůvodné obohacování, případně přiměřené zadostiučinění.

    Vymáhat právo z duševního vlastnictví je možné také žalobou proti nekalé soutěži s ohledem na ust. § 2972 až 2990 občanského zákoníku.

    Pokud dojde k úmyslnému porušení práv z průmyslového vlastnictví, může se jednat o trestný čin, za který je možné uložit trest odnětí svobody, peněžitý trest nebo propadnutí věci.

    V případě, že protiprávní jednání nemá charakter trestného činu, je možný postih v rámci přestupkového zákona. Za takový přestupek mohou obecní úřady uložit pokutu, trest propadnutí věci, případné trest zákazu činnosti.
  7. Jaká je lhůta pro podání námitek? Lze tuto lhůtu prodloužit?
    Lhůta k podání námitek proti zápisu přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek trvá ze zákona (podle ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb.) tři měsíce od data zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku Úřadu a nelze ji prodloužit a ani její zmeškání prominout.

  8. Kdo může podat námitky?
    Námitky mohou podat osoby vymezené v ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 441/2003 Sb. Nejčastěji se jedná o vlastníka ochranné známky, uživatele nezapsaného či jiného označení nebo osoby, jejichž zákonem chráněné právo může být přihláškou ochranné známky dotčeno.

  9. Lze podané námitky později doplnit novými důkazy nebo rozšířit jejich odůvodnění?
    Námitky je třeba podat (a zaplatit příslušný správní poplatek) ve lhůtě 3 měsíců od data zveřejnění přihlášky ochranné známky, proti jejímuž zápisu směřují. V této lhůtě lze doplňovat důkazy či rozšířit námitkové důvody. K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky se nepřihlíží, jestliže se nejedná o takové důkazy, jež by byly namítajícím v podání námitek označeny a bylo z nich zřejmé, co jimi má být prokázáno, resp. jež by měly přímou vazbu na důkazy předložené v zákonem stanovené lhůtě.

  10. Obdrželi jsme námitky k vyjádření. Co máme dělat?
    Především zhodnotit opodstatněnost námitek, svůj názor formulovat v písemném vyjádření a podpořit ho vhodnými doklady. Toto vyjádření samostatně vypracovat nebo tím pověřit svého právního zástupce (nejčastěji advokáta nebo patentového zástupce).

    Společně s námitkami je přihlašovateli doručen postupovací dopis Úřadu, v němž je stanovena lhůta k podání vyjádření, kterou je možno na základě zpoplatněné žádosti prodloužit. V případě, že se k námitkám ve stanovené lhůtě přihlašovatel nevyjádří, rozhodne Úřad o námitkách podle obsahu spisu.

    V rámci předmětu sporu se lze též pokusit o nalezení smírného řešení formou dohody s namítajícím. K dalším možnostem řešení sporu lze například zařadit omezení přihlašovaného seznamu o námitkami dotčené výrobky a/nebo služby, čímž odpadne důvod podání námitek. Toto omezení lze provést kdykoliv a nelze ho vzít zpět.

    Pokud je přihláška ochranné známky napadána jen v určitém rozsahu výrobků a/nebo služeb, může přihlašovatel svou přihlášku ochranné známky rozdělit a námitkami dotčené výrobky a/nebo služby vyčlenit do samostatné přihlášky ochranné známky za splnění podmínek ustanovení § 27 odst. 5 a 6 zákona č. 441/2003 Sb.
    V neposlední řadě může přihlašovatel vzít svou přihlášku ochranné známky kdykoliv zpět. V takovém případě se řízení o přihlášce ochranné známky a následně i řízení o námitkách zastaví (správní poplatek za podání přihlášky ochranné známky se nevrací).

  11. Co je to „ochranná známka s dobrým jménem“ a „všeobecně známá známka“?
    Dobré jméno (dobrá pověst, renomé) je u zapsané ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost tuto ochrannou známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo služeb takto označených očekává. Známost ochranné známky širokou veřejností, její spojování v podvědomí spotřebitelů s tradičně dobrými vlastnostmi výrobků a/nebo úrovní poskytovaných služeb jsou skutečnosti, z nichž vyplývá, že ochranná známka má dobré jméno. Vybudovat si dobré jméno lze jen skutečným (řádným) užíváním ochranné známky v souvislosti s výrobky a/nebo službami, na něž se zápis ochranné známky vztahuje. Protože jde o vlastnost ochranné známky, kterou jí připisují spotřebitelé, není neměnná v čase, a je nutno ji prokazovat v každém dalším řízení.

    Všeobecně známou známkou je takové označení, které svou ochranu získalo nikoliv zápisem do rejstříku ochranných známek, ale získáním všeobecné známosti v důsledku svého užívání. Je to známka natolik „silná“, která se vžila pro výrobky nebo služby svého vlastníka v příslušném okruhu veřejnosti natolik, že má rozlišovací způsobilost, a to i přesto, že nebyla formálně zapsána do rejstříku ochranných známek. Tuto skutečnost je rovněž třeba prokazovat vždy v konkrétním řízení. Jedná se o známku nezapsanou pro území státu, v němž je namítána, avšak bez ohledu na to, zda je či není zapsána v jiném státě.

  12. Co znamená místní dosah nezapsaného či jiného označení?
    Pojem „místní dosah“ nelze vykládat pouze ve smyslu územním (tedy jako geografickou oblast, kde bylo označení užíváno), ale zejména ve smyslu rozsahu užívání nezapsaného či jiného označení v obchodním styku, co do jeho kvantity a kvality (tj. podíl výrobků nebo služeb opatřených nezapsaným či jiným označením v daném segmentu trhu, délka i aktivita působení na trhu, tj. celkové ekonomické postavení nezapsaného či jiného označení na trhu). Překonání místního dosahu lze konstatovat na základě relevantních dokladů předložených v dostatečném množství.

  13. Jaké jsou oprávněné osoby k podání připomínek?
    Okruh osob oprávněných podat připomínky k zápisu přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek není zákonem nijak omezen. Může je tedy podat kdokoliv.

  14. Jaká je lhůta k podání připomínek?
    Připomínky lze podat kdykoliv do doby zápisu ochranné známky do rejstříku.

  15. Jaký je správní poplatek za podání námitek a jaký za podání připomínek?
    Podle sazebníku správních poplatků (část XI, položka 138 písm. b), který je přílohou zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je podání námitek zpoplatněno částkou ve výši 1000,- Kč.
    Podání připomínek není zpoplatněno.

  16. Jak podat námitky nebo připomínky? Existuje formulář?
    Námitky musí splňovat náležitosti dané ustanovením § 25 zákona č. 441/2003 Sb. a ustanovení § 3 vyhlášky č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. Námitky včetně důkazů se podávají ve dvojím vyhotovení a obsahují:
                   - údaje o totožnosti osoby, jež podala námitky (namítajícího), popřípadě plnou moc, je-li namítající zastoupen;
                   - údaje o přihlášce, proti níž námitky směřují;
                   - označení výrobků a/nebo služeb, jichž se námitky týkají, nebo údaj, že se týkají všech výrobků a/nebo služeb uvedených v přihlášce;
                   - věcné odůvodnění námitek;
                   - čeho se namítající domáhá;
                   - podpis.
    Podání připomínek je upraveno ustanovením § 24 zákona č. 441/2003 Sb. a ustanovením § 2 vyhlášky č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. Připomínky k přihlášce ochranné známky obsahují:
                  - jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu pro doručování fyzické osoby nebo obchodní firmu, popřípadě jiný název a sídlo právnické  osoby (údaje o totožnosti), která uplatnila připomínky;
                    - údaje o čísle spisu přihlášky včetně údajů o totožnosti přihlašovatele (údaje o přihlášce);
                    - věcné odůvodnění připomínek;
                    - podpis.

    Pro podání námitek a připomínek je možné použít formulář Úřadu, kde jsou všechny jejich náležitosti uvedeny. Použití formuláře Úřadu však není obligatorní. Formulář lze nalézt na internetových stránkách Úřadu, viz http://www.upv.cz/cs/sluzby-uradu/formulare.html.

  17. Pokud už byla ochranná známka zaregistrována, mohu se nějak domoci jejího výmazu?
    Ano, je to možné, avšak na rozdíl od dříve platného zákona č. 137/1995 Sb. dává v současnosti platný zákon o ochranných známkách č. 441/2003 Sb. dvě možnosti, kterak docílit ukončení zápisu ochranné známky v rejstříku. Zapsanou ochrannou známku lze z důvodů vymezených dále uváděnými zákonnými ustanoveními zrušit na návrh podaný podle ustanovení § 31 zákona č. 441/2003 Sb., nebo prohlásit za neplatnou na základě návrhu uplatněného podle ustanovení § 32 téhož zákona.

  18. Jaký je rozdíl mezi zrušením ochranné známky a prohlášením ochranné známky za neplatnou?
    Oba uvedené právní instituty se shodně uplatňují až po zápisu ochranné známky do rejstříku. Mají však rozdílné možnosti uplatnění, zdůvodnění a především účinky. Návrh na zrušení ochranné známky lze podat pouze ze čtyř důvodů uvedených v ustanovení § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 441/2003 Sb. Ve stručnosti je možno návrh vznést proti ochranné známce, která není řádně užívána; stala se označením v obchodě obvyklým; její užívání může vést ke klamání veřejnosti; popřípadě je na základě soudního rozhodnutí její užití nedovoleným soutěžním jednáním. Zrušení ochranné známky má účinky ex nunc, tzn. že ochranná známka pozbývá své účinky až po nabytí právní moci rozhodnutí o jejím zrušení.
    Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou se podává z důvodů vymezených ustanovením § 32 odst. 1 a 3 uvedeného zákona. Návrh lze uplatnit na základě údajného zápisu ochranné známky v rozporu s ustanovením § 4 nebo § 6 zmíněného zákona; případně může návrh vznést osoba uvedená v ustanovení § 7 téhož zákona, které vymezuje důvody podání námitek proti zápisu přihlášky ochranné známky do rejstříku. Prohlášení ochranné známky za neplatnou má účinky ex tunc, tzn. že na takovou ochrannou známku se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána.

  19. Co se rozumí pod pojmem „řádné užívání ochranné známky“?
    O řádné užívání jde tehdy, jestliže je ochranná známka užívána veřejně a plní svou rozlišovací funkci. Řádným užíváním se rozumí užívání ochranné známky v souladu s její základní funkcí, kterou je zaručit identitu původu výrobků a/nebo služeb, pro něž je zapsána. Při prokazování užívání Úřad posoudí zejména rozsah a frekvenci užívání ochranné známky se zohledněním povahy výrobků a/nebo služeb a současně charakteristiky trhu, na kterém se vyskytují. Důkazem takového užívání mohou být zejména objednávky, faktury, dodací listy, katalogy, nabídkové listy, letáky či jiné reklamní materiály, mediální prezentace, doklady o sponzoringu mediálně sledovaných událostí apod. Za řádné užívání nelze pokládat pouhé symbolické užívání (např. jednorázové užití, užití v malém množství, s ohledem na druh výrobku a/nebo služeb) za účelem udržet práva z napadené ochranné známky bez skutečného úmyslu napadenou ochrannou známku v obchodním styku užívat.

  20. Jaké informace poskytují patentové knihovny?
    Patentovou literaturu – úplné popisy nebo části národních a zahraničních udělených patentů, zveřejněných patentových přihlášek, zapsaných užitných a průmyslových vzorů; doprovodnou literaturu – patentové a známkové věstníky, třídníky. Patentové a známkové rešerše – na právní stav dokumentu, na patentové rodiny, na jméno, na stav techniky a na novost, na ochranné známky, na vnější vzhled výrobku.

  21. Jakým způsobem lze získat rešerši?
    Rešerši lze získat na základě objednávky, kterou zašlete poštou na adresu Úřad průmyslového vlastnictví, Odbor patentových informací, Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 nebo emailem na adresu objednavky@upv.cz.

  22. Je možné na Internetu zjistit, zda je určité označení chráněné jako OZ?
    K dispozici je volně přístupná databáze, která obsahuje ochranné známky platné na území ČR.

  23. Co obsahuje tato databáze a jak často je aktualizována?
    Databáze obsahuje národní ochranné známky přihlášené v ÚPV, dále mezinárodní známky s designací pro ČR a EU (WIPO) a komunitární známky platné pro celou EU (OHIM). Všechny tyto ochranné známky platí na území ČR. Databáze je aktualizována denně. Bibliografická data přihlášek jsou do databáze doplněna již v den podání. V případě obrazových OZ jsou jejich vyobrazení k dispozici během 3 dnů.

  24. Jak lze získat informace o aktuálním právním stavu patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů, užitných vzorů a označení původu/zeměpisných označení?
    Informace lze získat zdarma v databázích na stránkách ÚPV nebo dotazem na informačním středisku ÚPV. ÚPV dále poskytuje na žádost oficiální výpisy z jím vedených rejstříků patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, ochranných známek, označení původu/zeměpisných označení. Správní poplatek za vydání výpisu z rejstříku je 100 Kč/1 stránka.

  25. Jak lze provést rešerši v databázi ochranných známek na našem webu? 
     Rešerši si můžete udělat sami zdarma v databázích na internetových stránkách Úřadu.:

    1. na horní liště kliknete na "Služby úřadu"
    2. v levostranném menu kliknete na "Databáze On-line" a vyberete příslušnou databázi 
    3. v levostranném menu kliknete na "Národní databáze" a poté si zvolíte základní nebo pokročilé vyhledávání
    4. do příslušného vyhledávacího pole zadáte dotaz 
    5. kliknete na "Hledat" - zobrazí se Vám seznam dokumentů odpovídajících zadanému dotazu 
    6. kliknete na "Číslo přihlášky" - zobrazí se Vám detailní výpis ochranné známky 
    7. na konci detailního výpisu lze zobrazit i "Přehled položek řízení" 

    Mezinárodní třídníky naleznete pod odkazem „Publikace“. 

  26. Jaký má pro firmu přínos provedení rešerší?
    Rešerše na ochranné známky je důležitá při jejich přihlašování, kdy je třeba ověřit, zda přihlašované nebo podobné označení není již pro stejné či podobné výrobky nebo služby pro jiného vlastníka registrováno. Analýza výsledku patentové rešerše může pomoci při určování nejsilnějších firem a potenciální konkurence nebo ji lze využít při mapování zahraničního trhu.

  27. Obnova ochranné známky
    Ochranná doba ochranné známky je 10 let od data podání přihlášky u Úřadu. Na žádost vlastníka ochranné známky, podanou v posledním roce ochranné doby (správní poplatek 2500 Kč), nejpozději však 6 měsíců po jejím uplynutí (správní poplatek 5000 Kč) se ochranná doba ochranné známky obnoví vždy o dalších 10 let (§ 29 zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách).
    Formulář přihlášky ochranné známky, stejně jako ostatní formuláře, týkající se ochranných známek, můžete získat na naší internetové adrese www.upv.cz zde. Nebo vlevo nahoře kliknete na Průmyslová práva, pak vlevo na Ochranné známky a znovu vlevo na Národní ochranná známka. Nyní si již můžete vytisknout formulář přihlášky ochranné známky, formulář žádosti o převod nebo obnovu ochranné známky, event. si otevřít portály řady dalších informací.

  28. Kde najdu formulář k přihlašování ochranné známky
    Přihláška ochranné známky se podává poštou nebo osobně v podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví na příslušném formuláři, který rovněž obsahuje podrobné pokyny pro jeho vyplňování, včetně způsobu placení správního poplatku. Formulář a event. další informace můžete obdržet v našem informačním středisku ochranných známek s provozní dobou : pond. a stř. 8-12 a 13-17, út. a čt. 8-12 a 13-16, pá. 8-12 a 13-14.30 hod. na naší adrese : ul. Ant. Čermáka 2a, 160 68 Praha 6, tel. 220383120.
    Formulář přihlášky ochranné známky, stejně jako ostatní formuláře , týkající se ochranných známek, můžete získat na naší internetové adrese zde. Kde si můžete vytisknout i formulář žádosti o převod nebo obnovu ochranné známky.
    Mezinárodní třídník výrobků a služeb pro ochranné známky najdete na našem webu zde.
    Přihlašovací správní poplatek činí 5000 Kč pro 3 třídy výrobků a služeb, pro každou další třídu dalších 500 Kč. Žádost o obnovu ochranné známky je zpoplatněna 2500 Kč.
    Žádost o mezinárodní zápis ochranné známky lze podat současně s národní přihláškou nebo i po jejím zápisu do rejstříku. Podává se na zvláštním formuláři, který získáte stejným způsobem jako formulář přihlášky národní. Správní poplatek zde činí 2500 Kč.
    Pokud jde o způsob placení poplatků, lze tak učinit převodem z účtu na účet Úřadu (3711-21526001/0710 ČNB Praha, konst. symbol 1148), složenkou nebo cash v pokladně Úřadu. Kolkovými známkami lze uhradit správní poplatek jen do výše 5000 Kč.

  29. Jak se provádí oceňování průmyslových práv?
    Oceňování průmyslových práv (patenty na vynálezy, užitné a průmyslové vzory, ochranné známky) nespadá do kompetence Úřadu průmyslového vlastnictví.
    Tuto činnost provádějí soudní znalci z oboru průmyslových práv. Rejstřík soudních znalců vede každý soud, informace lze rovněž získat na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti ČR www.justice.cz pod heslem Evidence znalců, tlumočníků a znaleckých ústavů. Zde je možno vyhledat konkrétního znalce (název oboru Patenty a vynálezy) z požadované zeměpisné oblasti ČR.

  30. Jak Úřad podává informaci o zahájení řízení o zápisu převodu ochranné známky, patentu, průmyslového vzoru či užitného vzoru ?
    Po přijetí žádosti o zápis převodu Úřad ve smyslu § 47 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, bez zbytečného odkladu uvědomí smluvní strany převodu o zahájení řízení o zápisu převodu. Poté Úřad vyčká přiměřenou dobu (obvykle 1 měsíc) neobdrží-li zejména od druhé smluvní strany převodu, která neiniciovala řízení, relevantní výtku, týkající se převodu. Není-li taková výtka uplatněna, je převod ihned zaregistrován.
    Kromě splnění zákonné povinnosti, přistoupil Úřad k této praxi též s ohledem na upevnění právní jistoty obou zúčastněných stran převodu, i.e. že jsou o převodu obeznámeni a vůle projevená v žádosti o převod je skutečně jejich pravou vůlí. Úřad totiž není, s ohledem na mezinárodní Smlouvu o známkovém právu (čl. 11, odst. 4), oprávněn požadovat po účastnících ověřené podpisy na převodních listinách. Důvodem byla též snaha zamezit spekulativním převodům a chránit tak oprávněné zájmy vlastníků průmyslových práv.

  31. Jakou formu mají mít doklady přikládané k žádostem o zápis převodu, licence a zástavy?
    K žádostem o zápis převodu, licence či zástavy se přikládají převodní smlouva, licenční smlouva či zástavní smlouva, případně plná moc. Pouze u ochranných známek je místo převodní smlouvy možno přiložit formulář Potvrzení o převodu. Doklady se předkládají i při písemném podání v jednom vyhotovení a to v originálu či v ověřené kopii. Podpisy na dokladech nemusí být ověřeny. Pokud je žádost podána elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky a k této žádosti je připojena převodní, licenční či zástavní smlouva, případně plná moc, musí být u přiloženého dokladu provedena autorizovaná konverze do elektronické podoby ve smyslu zák.č. 300/2008 Sb. - pak má tento dokument stejné právní účinky jako původní konvertovaný dokument a není třeba zasílat Úřadu ještě jeho písemný originál či ověřenou kopii; pokud není autorizovaná konverze do elektronické podoby provedena, je doklad považován za kopii a podatel žádosti je povinen dodat Úřadu ještě originál či ověřenou kopii tohoto dokladu v papírové podobě.
    Pokud Evropský patentový úřad provede u evropského patentu v evropském patentovém rejstříku pro účely dalšího řízení před Evropským patentovým úřadem (podání odporu) zápis nového nebo změněného údaje (např. změnu, převod, přechod, licenci, zástavní právo apod.) s účinností po datu oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku, tento zápis se provede v českém rejstříku evropských patentů teprve na základě projevu vůle (žádosti) oprávněné osoby. Na žádost se pohlíží obdobně, jako na žádost podanou k národním patentům. V případě, že je žádost zpoplatněna dle zákona o správních poplatcích, vyžaduje se k provedení zápisu do rejstříku úhrada správního poplatku. K provedení tohoto zápisu do rejstříku Úřad požaduje projev vůle (žádost) oprávněné osoby doložený fotokopií sdělení Evropského patentového úřadu o registraci změny (EPO form 2544) – v tomto případě tedy není vyžadován originál smlouvy.

  32. Co je to prezidiální plná moc, jakým způsobem je evidována u Úřadu, jaké jsou její náležitosti?
    Prezidiální plná moc, stálá, je takový druh plné moci, kterou uděluje zmocnitel zástupci pro veškerá řízení před Úřadem. V této plné moci nejsou tedy specifikována ani konkrétní průmyslová práva ani konkrétní úkony, ke kterým je zástupce zmocněn. Přihlašovatel či jeho zástupce požádá písemně Úřad o její zaevidování u Úřadu. Po provedení evidence je odeslán žadateli dopis s číslem, které bylo prezidiální plné moci přiděleno a na které se zástupce bude v následných řízeních před Úřadem odkazovat. Prezidiální plná moc je předkládána v originále či v ověřené kopii. Podpisy nemusí být ověřeny. Nezbytnými náležitostmi jsou: 1. identifikace zmocnitele (např. jméno, příjmení nebo obchodní firma, adresa zmocnitele) 2. identifikace zástupce/zmocněnce (např. jméno, příjmení, adresa zástupce) 3. zmocnění 4. datum a podpis. 

  33. Za jakých podmínek lze nahlížet do správního spisu?
    Účastníci řízení mají právo nahlížet do příslušného správního spisu a pořizovat si vlastními prostředky nebo prostředky ÚPV (na vlastní náklady) fotokopie částí tohoto spisu. Třetí straně lze povolit nahlížení do spisu nebo jeho části pouze tehdy, pokud v žádosti o nahlížení do spisu prokáže právní zájem (např. fotokopií dokumentu, od kterého právní zájem odvozuje – žaloba, soudní spor apod.). Právním, popř. vážným důvodem pro nahlédnutí do spisu může být vědecká či pedagogická činnost, v souvislosti s níž je třeba do správního spisu nahlédnout, související soudní či správní řízení nebo právní nástupnictví některého z účastníků řízení. Žadatel, případně i jeho zmocněnec, musí být v žádosti identifikován. Nahlížení vyřizuje odpovědný pracovník útvaru Úřadu, kde se spis nachází. V žádosti je vhodné uvést telefonní nebo e-mailový kontakt na žadatele, na kterém je možno vyjasnit případné vady žádosti a sjednat termín. Doporučujeme termín nahlížení sjednat nejlépe týden předem, aby se zabránilo časovým ztrátám nahlížejícího spojeným s transportem a přípravou spisu k nahlížení. Před nahlížením do spisu je třeba, aby nahlížející jednoznačně prokázal svoji totožnost, případně též zmocnění k nahlížení (např. plnou mocí). O nahlížení se sepíše protokol.
    Případnou konzultaci/další jednání s příslušným referentem je nutno pojímat separátně od nahlížení do správního spisu. O tomto jednání je nutno sepsat protokol o jednání ve smyslu ustanovení § 18 správního řádu.

  34. Jak postupovat při placení udržovacích poplatků u patentů, resp. požádat o obnovu, prodloužení platnosti u ochranných známek, užitných vzorů a průmyslových vzorů?
    Poplatky za udržování patentů a evropských patentů se platí bez podání žádosti, pouze uhrazením těchto poplatků s uvedením variabilního symbolu (číslo patentu).
    Udržovací poplatky nelze platit kolkovými známkami. Plátcem je majitel patentu nebo jeho zástupce.
    Tyto poplatky se platí ročně, po celou dobu platnosti patentu, má-li majitel zájem o udržení patentu v platnosti.
    U ochranných známek, průmyslových a užitných vzorů je třeba kromě uhrazení správního poplatku ještě ve stanovené lhůtě podat žádost o obnovu resp. prodloužení platnosti. Žádost může podat pouze majitel/vlastník nebo jeho zástupce. Cizí státní příslušník musí být pro podání žádosti zastoupen, pokud v průběhu řízení nebylo shledáno, že se jedná o osobu, jenž nemusí být pro jednání před ÚPV zastupována (osoba žijící na území EU, mající sídlo podnikání, org. složku nebo bydliště na území ČR).  

  35. Kdo může požádat o výpis z rejstříku?
    O výpis může zažádat kdokoliv, není třeba prokazovat právní zájem na věci. V žádosti je třeba uvést konkrétní číslo přihlášky/zápisu/patentu. Výpis obsahuje aktuální údaje vedené v rejstříku k datu vydání výpisu. U ochranných známek je možno kromě aktuálního výpisu vydat i výpis úplný, kde jsou uvedeny i historické údaje, vedené v rejstříku od zápisu až do současnosti. Správní poplatek činí 100,- Kč za každou stránku. Informace o počtu stran je možno získat na odd. rejstříků. Počet stran výpisu z rejstříku ochranných známek je možno zjistit také v detailu konkrétního spisu v on-line internetové databázi ÚPV.
    ÚPV vydává pouze výpisy z rejstříků jím vedených. O výpisy z rejstříků, vedené mezinárodními úřady (EPO, WIPO, EUIPO), je třeba žádat u těchto úřadů.  

  36. Komu může být vydán opis listiny vydané Úřadem?
    Opis listiny (např. osvědčení o zápisu, opis patentové listiny) vydané Úřadem lze vydat na písemnou žádost majitele/vlastníka nebo jeho zástupce. Opis obsahuje pouze ty údaje, které obsahovala původně vydaná listina. Správní poplatek činí 15,- Kč za stránku.

 

Datum poslední aktualizace – 18.08.2016 12:50