Nařízení Rady ES č. 207/2009 o ochranné známce Společenství, upravuje komunitární ochrannou známku. Na základě jediné přihlášky podané u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) (OHIM) v Alicante získá přihlašovatel ochranu pro území celé EU.

Důvodem přijetí nařízení (původně č. 40/94) byla nutnost nejen odstranit v rámci vnitřního trhu překážky volného oběhu zboží a služeb, ale musely být také vytvořeny podmínky pro podniky, aby mohly rozšířit své aktivity na celé území ES, a poskytnuty jim takové ochranné známky, které umožňují rozlišovat výrobky a služby stejnými prostředky v rámci celého ES bez ohledu na hranice.

Systém komunitární známkové ochrany funguje od roku 1996 a stále se těší nebývalému úspěchu. Již v prvním roce obdržel OHIM třikrát více přihlášek než se očekávalo (51 000 oproti předpokládaným 15 000). Počet podaných přihlášek OZS se dále stabilně zvyšuje; po vstupu ČR do EU v roce 2004 činil počet podaných přihlášek cca 59 000 a v minulém roce 2008 bylo u OHIM podáno necelých 87 000 přihlášek OZS. Doposud bylo tedy OHIM registrováno přibližně 500 000 OZS.

Tento systém přitom funguje vedle národních systémů ochranných známek jednotlivých členských států. Většina hmotněprávních ustanovení nařízení je shodná s harmonizační směrnicí (č. Směrnice Rady č. 89/104 (EHS), kterou se sbližují předpisy členských států o ochranných známkách), a tedy s národním právem členských států, které směrnici promítly do svých zákonů.

Ochranná známka Společenství má jednotnou povahu. To znamená, že má stejné účinky v celém Společenství: může být zapsána, převedena, opuštěna, zrušena nebo být prohlášena neplatnou a její užívání může být zakázáno pouze pro území celého Společenství. Tato zásada ovšem neplatí, stanoví-li nařízení o OZS jinak. Existuje možnost tzv. přeměny OZS na národní ochrannou známku, kdy majitel či přihlašovatel OZS podá u OHIM žádost o přeměnu OZS nebo přihlášky OZS (viz čl. 112 –114 nařízení). O přeměnu (tzv. konverzi) může být žádáno v případě, že byla přihláška OZS zamítnuta, vzata zpět, považována za vzatou zpět nebo pokud zanikly účinky OZS. O přeměnu OZS ovšem nelze žádat v těch členských státech, kterých se důvody zamítnutí nebo zaniknutí účinků týkají.

Výjimku ze zásady jednotnosti tvoří licence, která může být poskytnuta i jen pro část území Evropského společenství. Z jednotné povahy této známky rovněž vyplývá, že povinnost užívat ochrannou známku (při jejímž nedodržení může dojít až ke zrušení známky) je splněna, je-li ochranná známka užívána alespoň na území jednoho členského státu Evropského společenství.

1.10.2004 se EU stala členskou zemí Protokolu k Madridské dohodě, z čehož vyplývá, že žadatel může získat ochranu v celé EU prostřednictvím mezinárodního zápisu u WIPO. A zároveň pak majitel OZS může prostřednictvím WIPO požádat o mezinárodní ochranu (více v rubrice Ochranné známky/Přihlašování do zahraničí/Mezinárodní ochranná známka).

Co lze zapsat jako ochrannou známku Společenství

Ochrannou známku Společenství mohou tvořit všechna označení, schopná grafického ztvárnění, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.

Označení, která mohou tvořit ochrannou známkou, mohou být například: slova, fantazijní či patřící do běžného jazyka (v tom případě musí jít o slova, která nejsou užívána v daném jazyce jako druhové označení zboží nebo služeb, jichž se známka týká); jména a příjmení; podpisy; písmena, číslice; zkratky, kombinace písmen, číslic a značek, loga; slogany; kresby, obrázky a obrazové znaky; podobizny; soubory slov nebo grafických prvků; etikety; trojrozměrné ochranné známky, např. tvary výrobků či jejich obalů; barvy a kombinace barev; zvukové známky, zejména hudební fráze.

Kolektivní známky

Nařízení umožňuje také zápis kolektivní ochranné známky, která má rozlišovat výrobky nebo služby členů sdružení, které je majitelem známky, od výrobků nebo služeb jiných podniků.

O zápis kolektivní známky Společenství mohou požádat sdružení výrobců, poskytovatelů služeb nebo obchodníků.

Kolektivní známku Společenství mohou tvořit - na rozdíl od ostatních známek - i označení, která mohou v obchodě sloužit k označení zeměpisného původu výrobku nebo služby.

Přihlašovatel kolektivní známky Společenství musí předložit kromě obvyklých náležitostí ještě pravidla pro její užívání, kde se uvedou osoby, které jsou oprávněny užívat známku, podmínky pro členství ve sdružení, jakož i případné podmínky pro užívání známky, včetně sankcí.

Přístup k ochranné známce Společenství mají v zásadě přihlašovatelé všech typů.

Všechny fyzické či právnické osoby, včetně veřejnoprávních subjektů, které mají bydliště nebo sídlo nebo skutečný průmyslový či obchodní podnik na území státu, který je členem EU nebo smluvní stranou Pařížské unijní úmluvy nebo členem Světové obchodní organizace (WTO), nebo jsou příslušníky těchto států, mohou být majiteli ochranné známky Společenství.

• Řízení o přihlášce ochranné známky Společenství
• Práva majitele ochranné známky Společenství
• Poplatky týkající se OZS
• Právní předpisy týkající se OZS

• Metodické pokyny OHIM
• Formulář přihlášky ochranné známky Společenství
• Přístup k dalším formulářům a návodům OHIM
• Nový formát ověřených kopií CTM a RCD